Kdo si hraje, nezlobí… VI

Autoři: Miky Orlický, Péťa Vavrincová

Datum akce: 5. – 7. 12. 2014

Na začátku se to zdálo jako dobrej nápad. Já, Pražák, si udělám vejlet do Brna, potkám pár lidí z tábora a navrch si zahrajem nějaký deskovky. Když sem pak táhl 12 deskovek na bus, seděl zaseklej na dálnici nebo luštil, jestli je číslo šaliny 12 neb 3, nadšení lehce opadlo. Ale ukázalo se, že to stálo za to. Do cíle jsem dorazil, potkal jsem pár známejch i neznámejch lidí/her a intenzivně si to užil. A věřím, že tak i všichni ostatní. Víceméně jsme celej víkend hráli hry, občas jedli (pomazánky a “Chilli con carne” vládly) a ještě míň spali. Mluvilo se i o laser gamer, motokárách a jiných výstřelcích, ale kvůli malému zájmu z toho nic nebylo. Deskovek bylo naštěstí víc než dost.
Jejich náplň byla většinou jasná. Buď porazit soupeře nebo aspoň Ráďu. Což se někdy dařilo a někdy zas ne. Například když hrála zrádce v deskovce “Shadows over Camelot”, kdy nás všecky převezla a chodila pak s nosem nahoru až do neděle. A protože už mi dochází psací síly, k herní náplni se vyjádří naše redaktorka Péťa:

Hrajeme jednu hru za druhou. Většinou jsou to méně známé a velice zapeklité hry vyžadující rychlé pochopení pravidel a bravurní strategii. Což jde, jak už to tak bývá, některým lépe, některým hůř. Najde se však čas i na všem známé hry jako je “Bang” nebo “Osadníci z Katanu”. A po velkém intelektuálním výkonu u některých dlouhých a náročných her je potřeba trocha oddechu a odlehčení. I na to se tu myslelo military inflatable tent. Především v podobě hry „Zastřel si svou kachnu“, která se ve skutečnosti jmenuje…. nějak jinak. Jde v podstatě jen o to střílet po kachnách ostatních hráčů. A je docela jedno kterých hráčů, takže hurá na Rádiny růžové kachničky!